Lovosice si připomenou 150. výročí narození historika Alfonse Dopsche
LOVOSICE. Slavnému rodákovi z Českého středohoří odhalí 27. srpna 2018 v 16:00 hod. bustu v jeho rodném městě.
V letošním květnovém vydání Krušnohorských novin vzpomněla redakce článkem PhDr. Jiřího Wolfa na osobnost slavného lovosického rodáka Alfonse Dopsche.
Starosta města Lovosice Ing. Milan Dian, Ph.D. rozhodl na podnět redakčního týmu "Krušnohorských novin / Erzgebirgs-Zeitung", obnoveného vlastivědného periodika pro Krušnohoří a České středohoří, že město uctí svého slavného rodáka u příležitosti 150. výročí jeho narození odhalením bronzové pamětní desky na budově městské knihovny, známé v Lovosicích jako „Pfannschmidtova vila“.
Alfons Dopsch, syn Franze Dopsche a Anny, rozené Pfannschmidtové, se narodil 14. června 1868 v Lovosicích a zemřel 1. září 1953 ve Vídni. Patří mezi nejuznávanější osobnosti světové historiografie. Na mramorovou desku s bronzovým portrétním medailonem Alfonse Dopsche narazíte například v arkádovém dvoře Vídeňské univerzity, město Vídeň pojmenovalo po slavném lovosickém rodákovi ulici ve 21. vídeňském okrese.
Pracovní předlohy pro bronzovou pamětní desku s bustou Alfonse Dopsche pro město Lovosice (foto: Jiří Škaloud)
Slavný lovosický rodák promoval roku 1890 na Vídeňské univerzitě. Ve své dizertační práci se věnoval rodnému městu, a to bitvě u Lovosic z roku 1756. Pak se už zcela odklonil od politických a vojenských dějin s regionálním akcentem, a to směrem k tématům sociální, ekonomické a kulturní historie evropského záběru.
Od roku 1893 působil na Vídeňské univerzitě jako docent, počínaje rokem 1900 jako řádný profesor. Postupně se stal čestným doktorem univerzit v Praze, Oxfordu, Madridu a v Budapešti, členem bavorské, dánské, norské, maďarské a polské akademie věd. Jeho myšlenkový vliv byl obrovský, odvolává se na něj právě tak slavný španělský filosof José Ortega y Gasset, stejně jako proslulý francouzský historik Fernand Braudel či jeho italský spolupracovník Ruggiero Romano. Prostřednictvím jeho španělského žáka Claudia Sáncheze-Albornoze, který jako čelní představitel exilové vlády odešel za Frankovy diktatury do argentinského exilu, se Dopschův vliv rozšířil po celé Jižní Americe. Obdivný nekrolog Alfonse Dopsche sepsal jeden z gigantů francouzské a evropské historiografie Lucien Febvre.
Velmi zajímavá a vlivná byla Dopschova teorie o nepřerušeném evolučním vývoji evropské kultury, kdy podle něj germánské kmeny na konci antiky vyvinutější římskou kulturu nerozdrtily, ale naopak se jí po dobytí římských území nechaly silně ovlivnit. Alfons Dopsch pro fúzi germánských a římských prvků v tomto období snesl obrovské množství dokladů historické, archeologické i antropologické povahy ve své práci o hospodářských a sociálních základech evropského kulturního vývoje od časů Caesarových až po dobu Karla Velikého (Wirtschaftliche und soziale Grundlagen der europäischen Kulturentwicklung aus der Zeit von Cäsar bis auf Karl den Grossen, 1. a 2. díl, Vídeň 1923–1924).
Autorkou výtvarného návrhu pamětní desky a busty, které budou na přelomu srpna a září 2018 v Lovosicích slavnostně odhaleny, je duchcovská výtvarnice Petra Kofroňová Wolfová. Pamětní deska právě vzniká v umělecké slévárně H V H Horní Kalná, kde za téměř tři desítky let vytvořili řadu prestižních děl, která zdobí nejen centrum Prahy, ale i mnohá další místa v Evropě i v zámoří.
Bronzová pamětní deska s bustou Alfonse Dopsche bude slavnostně odhalena na budově lovosické knihovny v pondělí 27. srpna 2018 v 16 hod.
Petra Kofroňová Wolfová (vlevo), autorka výtvarného návrhu pamětní desky a busty Alfonse Dopsche, v rozhovoru
se zástupkyní umělecké slévárny H V H Horní Kalná paní Vladanou Vajsovou (druhá zleva) a členy Českojiřetínského spolku, který je vydavatelem Krušnohorských novin - zleva: Jan Setvák, Mgr. Vlasta Mládková, Sofie Ofner, Mag. Marcela Ofner (foto: Petr Fišer).
Duchcovská výtvarnice Petra Kofroňová Wolfová při finální úpravě pamětní desky (foto: Petr Fišer)