Po 72 letech opět ožilo tradiční vlastivědné periodikum pro Krušnohoří a České středohoří. Současný redakční tým Krušnohorských novin pokračuje v tradici, která započala před 140 lety a přerušena byla v roce 1943. Nové Krušnohorské noviny opět vycházejí od roku 2015, pod záštitou hejtmana Ústeckého kraje.
15. května 2015 byl obnoven vlastivědný časopis Krušnohorské noviny.
Historická série Krušnohorských novin (Erzgebirgs-Zeitung) z let 1880 – 1943 je pečlivě opatrována v regionálních archivech a muzeích.
Dodnes patří k cenným zdrojům informací o Krušnohoří – regionu, který se právě před půl rokem objevil na seznamu UNESCO.
Vůbec první číslo vlastivědného titulu vyšlo 15. května 1880 s podtitulem „Orgán turistických spolků českého Krušnohoří a Českého středohoří". Turistické Krušnohorské spolky (Erzgebirgsverein) vznikaly v Čechách od roku 1879. Prvními byly Jirkov, Horní Litvínov, Kovářská (později s Vejprty a Měděncem), Jáchymov, Karlovy Vary, Kraslice a Chomutov. Krušnohorské noviny tyto spolky napříč Krušnohořím spojovaly.
Prvním šéfredaktorem časopisu byl Dr. Ambros Mayr, profesor chomutovského gymnázia, vynikající filolog a literární historik. Ten dal
časopisu znamenitý koncept. V jednom z úvodníků říká mimo jiné: „Šlechetné jsou účely, kterým jsou listy určeny, jelikož se zasvěcují nejsvětějšímu ze všech citů - lásce k rodné zemi a k domovu, jejichž krása a pověst by se měla šířit, abychom nekráčeli naší domovinou jako cizinci.”
Když byl Dr. Mayr po jednoročním vedení časopisu povolán na gymnázium do Bolzána, převzal redakci August Weymann (předseda Krušnohorského spolku Most–Litvínov). V roce 1887 pak přešla redakce na Horský spolek v Teplicích. Pod vedením významného teplického podnikatele a průkopníka hasičstva Reginalda Czermacka byl vlastivědný časopis výrazně rozšířen a od března 1888 vycházel již měsíčně.
Noviny se postupně staly věrným reprezentantem Krušných hor a Českého středohoří. Zatímco některé jiné noviny a časopisy v době první
světové války zanikaly, Krušnohorské noviny těžkou dobu, byť s omezeními, přestály.
Od 1. března 1925 přebírá redakci Krušnohorských novin Dr. Gustav Müller, profesor Obchodní akademie v Teplicích-Šanově. Pod jeho rukama začaly Krušnohorské noviny vycházet opět dvanáctkrát ročně. Časopis však nepřežil vyčerpání způsobené druhou světovou válkou, a tak v dubnu 1943 vyšel naposledy.
Českojiřetínský spolek – spolek pro oživení Krušnohoří si spolu se saským partnerem HGV Rechenberg-Bienenmühle předsevzal znovuoživit
Krušnohorské noviny jako cenné historické dědictví a zachycovat tak historické poklady regionu i významné události v Krušnohoří. A tak vyšly obnovené „Krušnohorské noviny“ poprvé po 72 letech - 15. května 2015 v češtině, o tři roky později pak opět i v německém jazyce.
Kvalitně zpracovaná, nadčasová témata od fundovaných autorů, bohatě ilustrovaná zdařilými fotografiemi i původní grafikou, vycházejí na
kvalitním křídovém papíře. Součástí novin bývají nepravidelně i bonusová CD a DVD. Vyšel tak již například film o Moldavské dráze, o přesunutém kostele v Mostě či hudba podkrušnohorského hudebního souboru Collegium hortense, který loni v listopadu reprezentoval Českou republiku při Národní pouti v Římě.
Krušnohorské noviny jsou pravidelně distribuovány v ČR i v Německu, ale píší si o ně čtenáři i z jiných zemí Evropy i ze zámoří (zatím nejvzdálenější čtenáři časopisu žijí v USA a Norsku).
Obnovený vlastivědný časopis již dvakrát získal cenu „Prix non pereant“ Syndikátu novinářů České republiky a nadací Pro Bohemia za I. a II.
místo v kategorii publicistika.
Současná redakce pracuje od roku 2015 na Valdštejnském zámku v Litvínově, záštitu nad projektem převzal v samotných počátcích současné redakce hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček.
Nabídka Krušnohorských novin zde: http://krusnohorske-noviny.cz/?menu=goods