Před 400 lety byla v podkrušnohorském Hrobu zažehnuta třicetiletá válka

HROB. Výročí připomíná Česká pošta ve dnech 11. – 22. prosince 2017, která rovněž vydává pamětní list s datem 11. prosince 2017.

Jestliže květnové vydání Krušnohorských novin připomínalo zejména 500 let od položení základního kamene gotického kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě,  který je po celém světě známý především svým unikátním přesunem v 70. letech, věnuje aktuální číslo Krušnohorských novin (listopad 2017) pozornost především starobylému hornímu městu Hrob, a to v první řadě v souvislosti se 400. výročím zboření tamního protestantského kostela. To byla událost, která přispěla k rozpoutání jednoho z nejdéle trvajících válečných konfliktů na evropské půdě.

Na podnět vydavatele Krušnohorských novin (Českojiřetínského spolku) zajistila Česká pošta příležitostné razítko ke 400. výročí zboření protestantského kostela v Hrobu, k používání ve dnech 11. – 22. prosince 2017. Razítko navrhl akademický malíř Petr Foltera ve spolupráci s akademickým malířem Janem Kavanem. Česká pošta k výročí vydává pamětní list s datem 11. prosince 2017.

​

Příležitostné poštovní razítko s textem "400 let od zboření protestantského kostela, 1617-2017, Hrob" a v obrazu razítka je půdorys zbořeného kostela a znak města Hrobu

​
Defenestrace pražských místodržících 23. května 1618 byla demonstrativním aktem odporu českých stavů vedených  Jindřichem  Matyášem Thurnem proti porušování Rudolfova majestátu. Zahájila české stavovské povstání a tím i třicetiletou válku. 
Při této akci byli z oken Pražského hradu vyhozeni královští místodržící Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka a Jaroslav Bořita z Martinic
spolu s písařem Filipem Fabriciem. Událost, která se nakonec obešla bez obětí na životech, je zachycena na malbě v ambitech baziliky Panny Marie Bolestné v Bohosudově (foto: Jiří Škaloud).